V Evropě je každoročně diagnostikováno přibližně 1,6 milionu lidí v produktivním věku. Díky pokrokům v medicíně se zvyšuje počet těch, kteří rakovinu přežili, a stále více uzdravených pacientů se vrací do práce.
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA, jeden ze šesti partnerů) poskytuje přehled toho, co je o tomto novém problému známo na základě vědecké literatury. Celková ekonomická ztráta Evropské unie způsobená ztrátou pracovních dnů v důsledku rakoviny byla v roce 2009 odhadnuta na 9,5 miliardy eur. Ačkoli je však návrat do práce osob, které přežily rakovinu, ekonomicky důležitý, o nákladech na neúspěch se toho uvádí málo. Mnoho lidí, kteří přežili toto onemocnění, se snaží vrátit do práce, ale tento proces není vždy snadný a mohou se potýkat s obtížemi.
Problémy s návratem do práce
Výzkum ukazuje, že pracovníci postižení rakovinou uvádějí různé dopady nemoci a její léčby na své zdraví, včetně psychických, kognitivních a fyzických příznaků. Únava, vyčerpání a emoční vypětí jsou nejčastějšími následky bez ohledu na typ rakoviny. Dalšími důsledky rakoviny mohou být deprese, úzkost, bolest a problémy s pozorností a pamětí. V důsledku jednoho nebo více z těchto příznaků může být snížena jejich pracovní produktivita a pracovní schopnost, což ztěžuje udržení se na trhu práce nebo opětovný vstup na něj, a osoby, které přežily rakovinu, mohou být neschopné vykonávat své obvyklé úkoly. Dalšími faktory ovlivňujícími návrat do práce po léčbě rakoviny jsou smysl práce a motivace k práci a postoje a chování kolegů nebo zaměstnavatelů. Návratu brání negativní zkušenosti, jako je pocit stigmatizace či diskriminace nebo nevyžádané úpravy na pracovišti.
Řešení všech těchto faktorů by mohlo zlepšit míru návratu do práce a poukázat na pracovníky, u nichž existuje zvláštní riziko, že se do práce nevrátí. Obecně lze říci, že zaměstnavatelé poskytované pracovní úpravy a podpora při návratu do práce ze strany zdravotnických pracovníků jsou přeživšími onkologickými pacienty oceňovány, pokud jsou s pracovníky dohodnuty a konzultovány. Ačkoli jsou však takové programy v řadě zemí k dispozici, zdá se, že o nich a o tom, co lze udělat pro udržení osob, které přežily rakovinu, v práci, není dostatečné povědomí.
Podle zprávy agentury EU-OSHA se zdá, že velikost podniku má vliv na možnosti návratu do práce osob, které přežily rakovinu. V podnicích s méně než 250 pracovníky jsou informace a povědomí o zdrojích pro strategie nebo programy návratu do práce obzvláště nedostatečné. Návrat do práce pro osoby samostatně výdělečně činné a pracující v malých podnicích je ještě problematičtější.
Co lze udělat pro podporu návratu do práce u osob, které přežily rakovinu?
K návratu do práce jsou zapotřebí účinné zásahy. Vstřícnější návrat zaměstnanců s rakovinou do práce by zlepšil životní podmínky této zranitelné skupiny a snížil finanční náklady pro pracovníky, zaměstnavatele i společnost.
Je prokázáno, že multidisciplinární intervence zaměřené na pracovníka zvyšují míru návratu do práce, i když jen v malé míře. Tyto intervence zahrnují fyzioterapii, ergoterapii, logopedii, pracovní rehabilitaci, Vzdělávání, poradenství a školení. Ze zprávy vypracované agenturou EU-OSHA však vyplývá, že o účinnosti intervencí zaměřených na návrat do práce, včetně intervencí předpokládajících úpravy pracoviště, je známo jen málo.
Proto je dalším krokem agentury EU-OSHA další zkoumání stávajících intervencí na pracovištích a příkladů dobré praxe programů návratu do práce, jakož i zkušeností podniků prostřednictvím případových studií podniků. Bude zveřejněno více informací o úspěšných nástrojích, intervencích, programech a postupech a doporučeních vycházejících z praktických zkušeností. Konečným cílem je poskytnout politické možnosti, které mohou být zváženy rozhodovacími orgány s cílem zvýšit a podpořit návrat onkologických pacientů do práce. Agentura EU-OSHA rovněž připravuje krátký dokument, který má být vodítkem pro podniky, které se setkávají s případem rakoviny u svých pracovníků.
