Fakta o Glycidylmetakrylát (GMA)

Nejsou k dispozici žádné odhady aktuálního počtu pracovníků v EU vystavených glycidyl-methakrylátu (2,3-epoxypropyl-methakrylátu).
K pracovní expozici glycidyl-methakrylátu dochází především vdechováním, kontaktem s kůží a požitím (přenosem z rukou do úst).
Glycidyl-methakrylát má harmonizovanou klasifikaci (CLP nařízení o klasifikaci označování a balení látek a směsí) jako karcinogen kategorie 1B (předpokládaný lidský karcinogen).

Kde se rizika vyskytují

Glycidyl-methakrylát se používá hlavně k výrobě dalších základních organických chemikálií, plastů, pryskyřic a syntetického kaučuku. Tyto materiály se používají při výrobě obalů, nátěrů a barev, laků, lepidel, dentálních produktů a pomůcek, materiálů pro opravu kostí nebo kontaktních čoček. Nové způsoby využití se vyvíjejí v lékařském zobrazování a podávání léků.

Nejvyšší riziko expozice glycidyl-methakrylátu mají pracovníci při výrobě polymerů. K vysoké expozici může dojít během úkolů, jako je odběr vzorků, údržba, plnění nádob, filtrace, testování a odstraňování odpadu.
Expozici glycidyl-methakrylátu mohou být vystaveny profese související se stomatologickou praxí, jako jsou stomatologové, stomatologičtí asistenti, hygienisté a technici v zubních laboratořích. Vystaveni mohou být také pracovníci podílející se na výrobě lékařských a stomatologických nástrojů.

Více o látce

Glycidyl-methakrylát je bezbarvá kapalina vyrobená lidskou činností. Používá se hlavně k výrobě plastů (polymerů) a akrylových pryskyřic. Tyto materiály se používají v dentálních produktech, materiálech pro opravu kostí, nátěrech a kontaktních čočkách. Lze je použít i v materiálech, které přicházejí do styku s potravinami, jako jsou obaly. Nová využití těchto polymerů se vyvíjejí pro lékařské zobrazování a pro cílené podávání léků.
V současné době se připravuje závazná limitní hodnota expozice na pracovišti platná pro celou EU.

Zdravotní rizika, která mohou nastat

K expozici glycidyl-methakrylátu dochází vdechováním, kožní a perorální cestou (kontakt rukou s ústy).
Existují omezené důkazy o tom, zda glycidyl-methakrylát způsobuje rakovinu u lidí. Studie na zvířatech ukazují, že dlouhodobá expozice této látce může způsobit rakovinu a nepříznivé účinky na reprodukci a plodnost. U lidí byly popsány senzibilizující účinky na kůži.

Co můžeš udělat

Nejlepším způsobem, jak snížit riziko expozice glycidyl-methakrylátu, je nahradit jej bezpečnější látkou nebo změnit proces. Pokud to není možné, musíš přijmout opatření ke snížení expozice.

Glycidyl-methakrylát se obecně vyrábí v uzavřeném systému za dobře kontrolovaných podmínek bez přímého kontaktu s pracovníkem; to také omezuje uvolňování do ovzduší a udržuje expozici na nízké úrovni.

Udržuj pracoviště čisté a materiály skladuj bezpečně. Pravidelně kontroluj úrovně expozice, abys měl jistotu, že bezpečnostní opatření fungují. Omez dobu, kterou pracovníci tráví v rizikových oblastech, a omez do nich přístup.

Proškol pracovníky o rizicích a o tom, jak bezpečně pracovat s glycidyl-methakrylátem. Měli by hlásit jakékoli včasné zdravotní problémy. Zajisti dobré umývárny a dostatek času na osobní hygienu.

Pracovníci, kteří přicházejí do úzkého kontaktu s 2,3-epoxypropyl-methakrylátem (glycidyl-methakrylátem), například při přípravě dentálních a kostních kompozitních materiálů, by měli používat vhodné ochranné pomůcky (jako jsou rukavice a ochranný oděv), aby se zabránilo vstřebávání kůží. Osobní ochrana by měla být používána pouze jako poslední možnost a zvažována pouze dočasně, po vyčerpání možných technických a organizačních řešení.

Reference: ECHA, RAC