Fakta o Akrylamid

Odhaduje se, že Akrylamidu je v EU potenciálně vystaveno přibližně 54 000 pracovníků. K profesionální expozici Akrylamidu dochází především při dermálním kontaktu s pevným monomerem a při vdechování prachu a par při výrobě Akrylamidu a polyakrylamidu.

Jeho expozice zvyšuje riziko několika typů rakoviny (podle IARC je zařazen do skupiny 2A, tj. pravděpodobné lidské karcinogeny). V těle se Akrylamid přeměňuje na sloučeninu zvanou glycidamid, která způsobuje mutace a poškození DNA. Vysoké hladiny expozice Akrylamidu při práci mohou způsobit také neurologické poškození. Studie týkající se profesionální expozice jsou však v současné době omezené a neprůkazné.

Kde se vyskytují rizika

Akrylamidu jsou potenciálně vystaveni pracovníci v papírenském a celulózovém průmyslu, ve Stavebnictví, sléváři, při těžbě ropy, v textilním, kosmetickém, potravinářském, plastikářském, těžebním a zemědělském průmyslu.

Více o látce

Akrylamid je nenasycený amid, který se při pokojové teplotě vyskytuje jako bílá, bezzápachová krystalická pevná látka. Používá se především k výrobě látek zvaných polyakrylamid a akrylamidové kopolymery, které se využívají v mnoha průmyslových procesech, jako je výroba papíru, barviv a plastů, a při úpravě pitné vody a odpadních vod, včetně splašků.

V platnosti je závazná mezní hodnota expozice na pracovišti stanovená EU ve výši 0,1 mg/m³.

Nebezpečí, která mohou nastat

Dlouhodobá nebo opakovaná expozice jakoukoli cestou může způsobit svalovou slabost, nekoordinovanost, kožní vyrážky, nadměrné pocení rukou a nohou, studené ruce, olupování kůže, necitlivost, abnormální kožní nebo svalové vjemy, únavu a způsobit poškození centrálního a periferního nervového systému. Dlouhodobá expozice Akrylamidu po několik let může způsobit několik typů rakoviny v důsledku poškození DNA.

Doba latence mezi expozicí a vznikem rakoviny související s Akrylamidem se pohybuje od 4 do 16 let.

Co můžete udělat

• Průběžně provádějte správná měření expozice, abyste věděli, kdy je třeba přijmout opatření.
• Zjistěte, zda pracovníci hlásí časné příznaky. Pracovníci si musí být vědomi účinků expozice.
• Nejlepším řešením je kontrolovat expozici, například zamezením kontaktu s kůží a vdechováním. V ideálním případě to zahrnuje vývoj uzavřených systémů pro manipulaci s akrylamidovým monomerem.
• Pokud je to možné, je třeba se vyhnout manipulaci s monomerem v uzavřeném prostoru.
• Pracovníci, kteří s přípravkem manipulují, by měli nosit dlouhé polyvinylové rukavice a pratelné kombinézy.
• Nainstalujte správné větrací systémy.
• Jídlo na pracovišti by mělo být zakázáno.
• Pracovníci by se měli na konci každé směny a po každé neúmyslné expozici důkladně umýt.
• Osobní ochrana by měla být použita až jako poslední možnost po zavedení možných technických řešení.