V celé Evropě je odhadem 36 milionů pracovníků vystaveno přirozenému ultrafialovému záření (UVZ) ze slunce a přibližně 1 milion pracovníků UVZ z umělých zdrojů. Vystavení UV záření působí především na kůži a oči. Sluneční i umělé UV záření je klasifikováno jako karcinogen pro člověka (skupina 1 IARC). Nadměrná expozice UVR vede po několika hodinách ke spálení a zánětu rohovky a spojivek. Po mnoha letech vystavení UVR může vzniknout šedý zákal a různé typy rakoviny kůže. V Evropě bylo agenturou IARC pro rok 2022 hlášeno více než 470 000 nových případů rakoviny kůže (melanomové i nemelanomové).
Kde se vyskytují rizika
Všichni pracovníci pracující venku, např. v zemědělství a lesnictví, ve stavebnictví a stavebním inženýrství nebo v lodní dopravě, jsou obzvláště ovlivněni slunečním UV zářením. Rizikům plynoucím z expozice slunečnímu UV záření jsou však vystaveni i pracovníci, kteří pracují venku jen částečně, např. pracovníci v doručovatelských službách, u policie a v záchranných službách, ve Vzdělávání a v gastronomii. Mezi pracovní činnosti, které mohou být doprovázeny umělým UV zářením, patří například svařování nebo řezání obloukem či laserem, testování materiálů, UV dezinfekce (potravinářský průmysl, úprava vody) nebo průmyslové vytvrzování barev.
Další informace o nebezpečí
UV záření o vlnových délkách mezi 100 a 400 nm není viditelné ani jinak vnímatelné. Ne každá vlnová délka UVR má stejný biologický účinek, ale je třeba vzít v úvahu relativní spektrální citlivost kůže a očí. V důsledku toho představuje zejména UV-B záření (280 – 315 nm) riziko spálení. UV záření (315 – 400 nm) vede mimo jiné ke stárnutí kůže a tvorbě vrásek.
Sluneční UV-C záření (100 – 280 nm) je zcela pohlceno stratosférickou ozónovou vrstvou, a proto se nedostane na zemský povrch. Umělé UV-C záření se však může vyskytovat například při obloukovém svařování a dezinfekci (obvykle o vlnové délce 254 nm) nebo při použití některých laserových zdrojů. Umělé UV-C záření je částečně absorbováno vzduchem, což vede k tvorbě ozonu.
Nebezpečí, která mohou nastat
UV záření působí především na povrch kůže a očí, ale je také známo, že potlačuje imunitní systém. Akutní nadměrné vystavení UV záření může vést k bolestivému, ale vratnému zánětu rohovky a spojivek, který vyvolává pocit „písku v oku“, a také k zánětlivému zčervenání kůže (erytém, synonymum pro spálení sluncem). Dlouhodobá expozice vysokému UV záření zvyšuje riziko vzniku bílé (nemelanomové) i černé (melanomové) rakoviny kůže a také šedého zákalu. Zatímco akutní zdravotní účinky se projevují se zpožděním několika hodin, latence onemocnění způsobených chronickým vystavením UVR je v řádu desítek let.
Co můžete udělat
Prvotní kontrola záměny nebezpečných pracovních prostředků je nejúčinnějším způsobem, jak zabránit expozici UVR. Pokud jde o sluneční UVR, není možné nahradit zdroj rizika (slunce). Pokud se však má používat umělé UVR nebo k němu dochází neúmyslně, je třeba předem provést kontrolu záměny. V zásadě nejlepší ochranu před UV zářením poskytuje rozumná kombinace technických, organizačních a osobních opatření.
Technická opatření zahrnují všechny formy stínění a zastínění, např. přístřešky na stacionárních a sluneční clony na nestacionárních venkovních pracovištích. Zcela uzavřené kabiny poskytují ochranu proti UV záření při používání mobilních pracovních zařízení. Stávající stínění, např. od budov nebo rostlin, často poskytuje pouze omezenou ochranu proti UV záření. Při použití umělého UV záření je vhodným způsobem zajištění účinné ochrany před UV zářením uzavření zdroje nebo odstínění přístupného UV záření.
Cílem organizačních opatření je zkrátit dobu expozice. Patří mezi ně například přesunutí pracovních činností do stinných nebo stíněných prostor, které jsou vystaveny jen mírné expozici nebo nejsou vystaveny vůbec, a přesunutí pracovní doby na časnější ranní a pozdější večerní hodiny (při práci venku). Příkladem organizačních opatření je také rozdělení pracovních činností mezi více pracovníků a omezení přístupu na vnitřní pracoviště vystavená UV záření pomocí značek nebo štítků.
Často jsou povinná osobní opatření, jako je pokrývka hlavy se širokým okrajem a ochrana krku, ochranné brýle (sluneční brýle nebo speciálně navržené ochranné brýle pro umělé UV záření), obličejové štíty a kukly, jakož i oděv a rukavice, které zakrývají celé tělo. Oblasti kůže, které nelze zakrýt textilem, např. obličej pracovníků pracujících venku, by měly být chráněny použitím opalovacího krému s dostatečně vysokým ochranným faktorem.
Odkazy: IARC, COM, ICNIRP
