Fakta o Benzen

Přibližně 1 000 000 pracovníků v EU je vystaveno působení Benzenu v odvětvích, která se zabývají výrobou nebo používáním Benzenu. Benzen je zařazen do kategorie karcinogenů 1A, což znamená, že je prokázanou příčinou rakoviny u lidí.

Souvislost mezi Benzenem a rakovinou se dosud soustředila především na leukémii a další druhy rakoviny krevních buněk. K expozici dochází především vdechováním vzduchu obsahujícího Benzen. Benzen se může vstřebávat také kůží při kontaktu se zdrojem, jako je například benzín, i když k tomu dochází méně často, protože kapalný Benzen se rychle odpařuje.

Kde se vyskytují rizika

Mezi odvětví, v nichž se vyrábí nebo používá Benzen, patří profese spojené s těžbou, rafinací, distribucí a prodejem ropy a zemního plynu a s používáním ropných produktů. Další povolání s potenciální expozicí se vyskytují při výrobě koksu, při výrobě a používání chemikálií (včetně některých maziv, barviv, čisticích prostředků, léčiv a Pesticidů), při opravách automobilů, při výrobě obuvi, při hašení požárů a v různých povoláních spojených s expozicí výfukovým plynům při spalování motorů.

Mezi profese, které mohou být vystaveny expozici, dále patří oceláři, tiskaři, laboratorní technici a pracovníci v solárních termálních elektrárnách, protože Benzen vzniká rozkladem teplonosné kapaliny.

Více o látce

Benzen je při pokojové teplotě bezbarvá nebo světle žlutá kapalina. Při styku se vzduchem se rychle odpařuje. Používá se především jako rozpouštědlo v chemickém a farmaceutickém průmyslu, jako výchozí surovina a meziprodukt při syntéze řady chemických látek, včetně plastů, maziv, kaučuků, barviv, čisticích prostředků, léčiv a pesticidů.

Benzen vzniká jak přirozenou cestou, tak i lidskou činností. Je přirozenou součástí ropy a benzinu (a tedy i výfukových plynů motorových vozidel) a také tabákového kouře. Mezi další přírodní zdroje patří emise plynů ze sopek a lesních požárů.

V platnosti je závazná mezní hodnota expozice na pracovišti stanovená EU ve výši 0,66 mg/m³.

Nebezpečí, která mohou nastat

Chronická expozice Benzenu poškozuje především kostní dřeň, měkké vnitřní části kostí, kde se tvoří nové krvinky. To může mít za následek anémii (nízký počet červených krvinek), která může způsobit, že se člověk cítí slabý a unavený, nízký počet bílých krvinek, který může snížit schopnost organismu bojovat s infekcemi, a různé typy leukémie. Byly popsány také škodlivé účinky na imunitní systém a reprodukční systém, například narušení menstruačního cyklu.

Kromě karcinogenních účinků na kostní dřeň může mít Benzen i další akutní a chronické zdravotní účinky. Krátkodobá expozice vysokým koncentracím může vést k příznakům jako závratě, nevolnost, bolesti hlavy, křeče, bezvědomí a srdeční poruchy. Může také mírně dráždit oči a kůži. Kouření zvyšuje rizika, protože cigaretový kouř je hlavním zdrojem expozice Benzenu.

Je důležité si uvědomit, že latenční doba mezi expozicí a vznikem rakoviny související s Benzenem se pohybuje v rozmezí 1 až 10 let.

Co můžete udělat

Nejlepším řešením je kontrolovat expozici eliminací nebo substitucí, například nahrazením Benzenu jiným rozpouštědlem nebo uzavřením zdroje Benzenu. Použijte odpovídající technická opatření k řízení rizik, která jsou k dispozici pro různé procesy kontroly expozice (tj. větrání), a zkontrolujte své organizační strategie snižování rizik. Provádějte řádná měření expozice, aby bylo známo, kdy je třeba přijmout opatření. Informujte pracovníky o rizicích a preventivních opatřeních. Zabraňte kontaktu s kůží.

Osobní ochrana by neměla být používána jako jediné preventivní opatření. Předtím musí být provedeno co nejvíce výše uvedených technických a organizačních opatření. Ujistěte se, že jsou používány vhodné prostředky pro osobní ochranu. Kromě toho je třeba při výběru prostředků zohlednit anatomii pracovníků, kteří je budou používat, a v případě ochranných prostředků dýchacích orgánů založených na úpravě obličeje se důrazně doporučuje, aby byla u každé osoby provedena zkouška vhodnosti.