Fakta o Kožní prach

Počet pracovníků potenciálně vystavených kožnímu prachu se ve všech zemích EU odhaduje na 310 000. Hlavní cestou pracovní expozice jsou dýchací cesty (vdechování prachu). Kožní prach je agenturou IARC klasifikován jako lidský karcinogen (skupina 1). Není klasifikován podle evropského CLP nařízení o klasifikaci označování a balení látek a směsí, protože se jedná o látku vznikající při procesech používaných při zpracování kůže. Expozice tomuto prachu způsobuje rakovinu nosní dutiny a rakovinu vedlejších nosních dutin.

Kde se rizika vyskytují

Kožní prach vzniká především při mechanických operacích na suché kůži. K tomu dochází zejména při výrobě zboží (obuv, kožené zboží), ale také při jeho opravách (oprava obuvi). Nejvíce prachu vzniká při dokončovacích operacích (broušení, smirkování, abraze, řezání, hlazení, leštění, štípání). V koželužnách a závodech na zpracování kůže je expozice nižší, protože tyto procesy probíhají ve vlhkém prostředí. Mezi nejvíce exponované pracovníky proto patří výrobci koženého zboží, obuvníci, operátoři výroby obuvi, dokončovací pracovníci a střihači/řezači.

Více o látce

Kožní prach je komplexní směs kolagenních vláken (živočišných bílkovin), zbytků činění (rostlinných tříslovin a chromitých solí – chromu(III) a případně chromu(VI)), barviv nebo pigmentů a dokončovacích prostředků (pryskyřic a rozpouštědel).
Termín „kůže“ označuje výrobek získaný ze zvířecí kůže činěním nebo impregnací, která zachovává přirozenou strukturu vláken kůže. Materiály pocházející z rostlin nebo petrochemických látek (nebo směsi obojího) nebo z jakéhokoli jiného zdroje než ze zvířat nesmějí legálně nést označení „kůže“.

Je třeba poznamenat, že karcinogenní účinek uznaný agenturou IARC souvisí se samotným prachem, tj. s pevnými částicemi vznikajícími při mechanickém zpracování vyčiněné kůže, a nikoli s potenciální přítomností známých karcinogenních látek, jako je chrom VI, v tomto prachu (o chromu VI viz specifický informační list zde).

V současné době nejsou pro kožní prach k dispozici žádné limitní hodnoty expozice na pracovišti, a to ani na vnitrostátní, ani na evropské úrovni.

Zdravotní rizika, která mohou nastat

Hlavní cestou expozice kožnímu prachu pro pracovníky jsou dýchací cesty (vdechování prachu). Krátkodobé nepříznivé účinky na zdraví zahrnují podráždění dýchacích cest, rýmu, podráždění očí a kašel. Dlouhodobá expozice kožnímu prachu může způsobit rakovinu v oblasti ORL (vedlejší nosní dutiny, nosní dutiny) a může zhoršit respirační onemocnění (chronická bronchitida).
Rakovina nosních dutin a vedlejších nosních dutin spojená s kožním prachem může být v některých zemích EU (Francie, Německo, Španělsko, Itálie) uznána jako rakovina z povolání, ale podmínky pro toto uznání se v jednotlivých zemích liší.
Latence před vznikem rakoviny může být relativně dlouhá (10 až 40 let).

Co můžete udělat

Kožní prach vzniká při procesech používaných k opracování zvířecích kůží (činění, řezání, abraze, broušení atd.), a proto se mu nelze vyhnout. Aby se omezila expozice prachu, musí být práce prováděna v uzavřeném systému, nebo pokud to není proveditelné, musí být každé pracoviště vybaveno opatřeními kolektivní ochrany (zapouzdření zařízení, systémy odsávání prachu). Tyto systémy musí být pravidelně udržovány, aby byla zajištěna jejich účinnost. Počet exponovaných pracovníků musí být rovněž omezen. Jako poslední možnost, pokud hladinu prachu u určitých úkolů nelze výrazně snížit pomocí výše uvedených opatření, můžete použít prostředky na ochranu dýchacích cest. V takovém případě musíte být proškoleni v jejich používání a musí být vypracován a zaveden postup pro správu těchto prostředků. Vzhledem k tomu, že byla prokázána přítomnost karcinogenních látek na pracovních plochách, je pro omezení opětovného rozvíření prachu nezbytné pravidelné čištění povrchů a přísná hygiena (čištění pracovních oděvů a rukou).

Reference:

• IARC – Arsenic, metals, fibres, and dusts. IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans. Volume 100C. 2012.
• Savary B. & Emili A. Exposition professionnelle dans la filière française du travail du cuir (2010-2024) ; Health & Safety at Work, No. 281, prosinec 2025