Fakta o Sloučeniny olova

Kde se vyskytují rizika

Olověné výpary vznikají při zpracování kovů, když se kov zahřívá nebo pájí. Olověný prach vzniká při řezání kovu nebo při broušení olověného nátěru či jeho odstraňování horkovzdušnou pistolí. Olověné výpary a olověný prach nemají žádný zápach, takže nemusíte vědět, že jste jim vystaveni. Olovo a anorganické sloučeniny olova se používají v mnoha průmyslových odvětvích. Kromě primární výroby a výroby baterií i recyklace se používají také ve výbušninách, při výrobě skla nebo při výrobě varhanních píšťal. Extrémně vysoké úrovně expozice lze očekávat při odstraňování nátěrů obsahujících olovo pomocí abrazivních procesů. V každém z těchto odvětví jsou pracovníci vystaveni riziku expozice olovu jeho vdechováním nebo absorpcí do těla při nedostatečné osobní hygieně.

Více o látce

Olovo je přirozeně se vyskytující modrošedý těžký kov, který se v malém množství vyskytuje v zemské kůře. Může se používat jako čistý kov, v kombinaci s jiným kovem do slitiny nebo ve formě chemické sloučeniny. Olovo se používá především pro olověné akumulátory v motorových vozidlech, které používají téměř čistou slitinu olova.

Olovo lze také použít při výrobě střeliva, kovových výrobků (pájky a trubek) a zařízení pro stínění rentgenového záření. Ze zdravotních důvodů bylo v posledních letech výrazně omezeno používání olova v barvách a keramických výrobcích, těsnicích hmotách a pájkách v potrubí.

„V platnosti je závazná mezní hodnota expozice na pracovišti stanovená EU ve výši 0,15 mg/m³ (časově vážený průměr).“

Nebezpečí, která mohou nastat

Olovo se dostává do krve přes plíce, kde může poškodit mnoho orgánových systémů v těle. Zdravotní účinky krátkodobého nadměrného vystavení olovu mohou být různé, od bolestí břicha až po bolesti hlavy a únavu. Dlouhodobé vystavení olovu může vést k bolestem břicha, depresím, nevolnosti, srdečním onemocněním, onemocněním ledvin a problémům s plodností. Kromě akutních účinků a pravděpodobného karcinogenního účinku se olovo ukládá v kostech a v závislosti na množství může toto ukládání vést k vnitřní expozici olovu i několik let po ukončení expozice při práci.

Olovo poškozuje i nenarozené dítě a případná vnitřní expozice olovu může způsobit poškození potomka ještě před otěhotněním. Olovo tedy představuje prekoncepční hrozbu pro nenarozené děti u každé ženy ve fertilním věku, která byla vystavena olovu.

Co můžete udělat

Nejúčinnějším způsobem, jak zabránit expozici, je nahradit je bezolovnatými výrobky nebo výrobky s nižším obsahem olova. Pokud výrobky obsahující olovo nelze nahradit, proškolte pracovníky o rizicích, bezpečných pracovních postupech a účinných hygienických opatřeních. Používejte vhodné technické kontrolní prostředky, abyste zajistili dobré větrání pracovního prostoru. Jídlo a/nebo pití by mělo probíhat pouze v prostorách, kde se s výrobky obsahujícími olovo nepracuje ani nezpracovávají, a měl by být zajištěn vhodný postup čištění i zařízení pro provádění dekontaminace. Pravidelně provádějte správná měření expozice, aby bylo zřejmé, kdy je třeba přijmout opatření. Zjišťujte, zda pracovníci nehlásí počáteční příznaky. Zajistěte, aby pracovníci měli k dispozici odpovídající prostředky osobní ochrany, jako jsou ochranné brýle, vhodná ochrana dýchacích cest, ochranný oděv a v případě potřeby rukavice. V některých případech může být nutný respirátor. Osobní ochrana by měla být používána pouze jako poslední možnost, až poté, co byla předložena možná technická řešení. Dbejte na to, aby byly osobní ochranné prostředky odkládány v předepsaném pořadí (dýchací přístroje jako poslední).