V EU nejsou k dispozici žádné odhady současného počtu exponovaných pracovníků chloroprenu (2-chlor-1,3-butadienu). K pracovní expozici chloroprenu obvykle dochází vdechováním a kontaktem s kůží. Chloropren má harmonizovanou klasifikaci podle CLP nařízení o klasifikaci označování a balení látek a směsí jako karcinogen kategorie 1B. Neexistují konzistentní důkazy o tom, zda chloropren způsobuje rakovinu u lidí. Studie na zvířatech ukazují, že dlouhodobá expozice této látce může způsobit rakovinu jater a jiných orgánů (například v dutině ústní).
Kde se vyskytují rizika
Chloropren se používá především v chemickém průmyslu k výrobě polychloroprenu a dalších plastových materiálů, stejně jako syntetických kaučuků a lepidel (např. operátoři výroby a míchání/dávkování lepidel, technici formulací nebo pracovníci údržby). Používá se také při výrobě 2,3-dichlor-1,3-butadienu, což je meziprodukt při výrobě určitých kopolymerů.
Pracovníci mohou být vystaveni významné expozici během závěrečných fází syntézy chloroprenu, během polymeračních procesů a během operací zahrnujících odstraňování monomeru, v profesích, jako jsou operátoři chemických procesů, mechanici zařízení, potrubáři a technici přístrojové techniky.
K expozici může dojít také při výrobě některých základních farmaceutických výrobků včetně zdravotnických prostředků a ochranných pomůcek a v odvětví výroby nábytku (například při montážních pracích, nanášení lepidel nebo při laminování dřeva) a také při technickém zkoušení a analýze (analytičtí chemici, laboratorní technici).
Více o látce
Chloropren je těkavá, bezbarvá kapalina. Je vysoce reaktivní, hořlavý a vyznačuje se štiplavým zápachem. Nejběžnějšími produkty pro koncové uživatele jsou výrobky z polychloroprenového latexu, jako jsou lepidla a kontaktní tmely, elastické pásky a pryžové nitě nebo ochranné rukavice.
V současné době se připravuje závazná limitní hodnota expozice na pracovišti platná pro celou EU.
Zdravotní rizika, která se mohou vyskytnout
Nejvyšší potenciál pro pracovní expozici chloroprenu představuje vdechování par přítomných v pracovním prostoru a kontakt s kůží. Krátkodobá expozice chloroprenu může po vystavení velmi vysokým hladinám expozice způsobit závratě a zvracení. Dlouhodobá expozice chloroprenu může způsobit rakovinu jater a rakovinu na jiných místech.
Co můžeš udělat
Nejlepším způsobem, jak snížit riziko expozice, je nahradit chloropren bezpečnějšími látkami nebo změnit proces. Pokud to není možné, musíš podniknout kroky ke snížení expozice.
Nejúčinnější metodou je používání automatizovaných systémů nebo uzavřených systémů, aby pracovníci nebyli v přímém kontaktu s látkou.
K co největšímu snížení expozice chloroprenu by měla být použita další technická bezpečnostní opatření. Například: bezpečnější systémy přenosu, lepší těsnění a ventily a vylepšené metody čištění, které snižují potřebu vstupu pracovníků do zařízení. Lepší řízení procesů a metody odběru vzorků mohou také omezit úniky a expozici chloroprenu.
Důležitá je dobrá hygiena na pracovišti, včetně pravidelného úklidu a bezpečného skladování. Expozice na pracovišti by se měla pravidelně kontrolovat, aby se ověřilo, že bezpečnostní opatření fungují.
Důležité je také omezit dobu, kterou pracovníci tráví v exponovaných prostorách, a kontrolovat přístup do těchto míst, protože chloropren vyvolává lokální podráždění (poškozuje nosní epitel). Pracovníci by měli být proškoleni o rizicích a o tom, jak pracovat bezpečně. Musí být zajištěna dobrá osobní hygiena, včetně umýváren a dostatku času na očistu.
U pracovníků, kteří mohou být exponováni, by měly být prováděny zdravotní prohlídky a měli by hlásit jakékoli časné zdravotní příznaky, jako je podráždění kůže, očí a nosu, závratě a vypadávání vlasů.
Pracovníci by měli používat ochranné pomůcky, zejména rukavice a ochranný oděv. Osobní ochrana by se však měla používat až jako poslední možnost, po vyčerpání všech ostatních možných technických a organizačních řešení.
Odkazy: ECHA, RAC