Emise karcinogenních látek vznikajících při spalování
Většina nebezpečných látek je označena a identifikována, ale existují také karcinogeny, které vznikají jako vedlejší produkt při pracovním procesu, tzv. karcinogeny vznikající při procesu (PGC). Protože PGC obvykle nejsou označeny a nejsou uvedeny v bezpečnostních listech, je třeba těmto PGC věnovat v praxi BOZP zvláštní pozornost, protože miliony pracovníků v Evropě jsou PGC denně vystaveny.
Jedním z procesů, při nichž vznikají PGC, je spalování. Spalování je reakce mezi palivem a okysličovadlem doprovázená uvolňováním tepla. Při spalování vznikají z paliva a okysličovadla nové chemické látky, které vytvářejí výfukové plyny. V pracovním prostředí se při hoření uvolňují karcinogenní (a jiné nebezpečné) látky, které představují pro pracovníky nebezpečí. Příkladem pracovních situací, při nichž dochází k expozici karcinogenním látkám vznikajícím při spalování, je svařování (svářecí dýmy) nebo vdechování výfukových plynů z dieselových motorů.
Které činnosti vedou k emisím?
Výpary vznikají při zahřívání kovu nebo jiného materiálu, kdy jeho páry kondenzují do vzduchu na velmi jemné částice. Tyto výpary se mohou uvolňovat při svařování, tavení, zahřívání, pálení, pájení a vytvrzování materiálu. Provozovaný motor uvolňuje sloučeniny uhlíku a mnoho dalších chemických sloučenin, které obsahují karcinogenní látky, přesto může k expozici docházet i při vypnutém motoru v prostorách bez větrání nebo s nedostatečným větráním.
Kde se vyskytují rizika
Spalování (proces) probíhá v celé řadě průmyslových odvětví, například při zpracování kovů, ve stavebnictví, v loděnicích a v dopravě. Výfukovým plynům z motorů jsou vystaveni například mechanici v autobusových garážích a na terminálech nákladních automobilů, řidiči nákladních automobilů, hasiči, stavební dělníci, obsluha vysokozdvižných vozíků, lidé pracující se stacionárními zdroji energie, jako jsou kompresory, generátory, pracovníci nakládající a vykládající lodě nebo letadla, pracovníci v ropném a plynárenském průmyslu a pracovníci v mýtných bránách.
Kolik pracovníků je vystaveno riziku?
Odhaduje se, že v Evropě je výfukovým plynům z dieselových motorů vystaveno 3,6 milionu pracovníků. Kromě toho jsou miliony pracovníků v EU vystaveny výparům, které obsahují karcinogenní kovy, jako jsou olovo, beryllium, kadmium a nikl. K expozici chromu VI dochází při svařování nerezové oceli, neželezných slitin, chromátových povlaků a některých svařovacích materiálů. Počet pracovníků vystavených působení chromu VI se v EU odhaduje na 900 000. Svařování (kovových) povlaků a zbytků, jako je kadmiování a plastové povlaky, může rovněž vést k uvolňování toxických par.
Faktory ovlivňující expozici
Mezi faktory, které ovlivňují expozici pracovníků spalinám, patří typ procesu, složení spalovaného materiálu, uspořádání pracoviště (otevřený prostor nebo uzavřený prostor), typ kontroly větrání (mechanické nebo lokální) a pracovní postupy.
Účinky na zdraví
Zdroj spalovaného materiálu určuje typ výparů, a tím i účinky na zdraví. Látky, které zvyšují riziko rakoviny, jsou chrom (plíce); vyšší riziko rakoviny se předpokládá u niklu (plíce, nosní dutina), kadmia (plíce, ledviny, prostata), olova (plíce, žaludek a močový měchýř) a beryllia (plíce). Podrobné informace o účincích konkrétních karcinogenních kovů a materiálů na zdraví naleznete v informačních listech pro jednotlivé látky na webových stránkách: Emise z dieselových motorů a Svářecí dýmy.
Co dělat?
- Spaliny obvykle nejsou považovány za nebezpečné pro lidské zdraví, proto by měla být těmto látkám věnována zvýšená pozornost a měla by být přijata opatření ke zmírnění expozice. Stejně jako u jakékoli jiné chemické látky musí být u zaměstnanců provedeno hodnocení rizik expozice spalinám (např. emisím z dieselových motorů nebo svářecím dýmům). Položte si například následující otázky: uvolňují se výpary do uzavřených pracovních prostor? Jsou přijata opatření ke snížení expozice? Hlásí pracovníci podráždění očí nebo plic?
- Nejlepším řešením je minimalizovat kouř co nejblíže zdroji, a to přepracováním návrhu práce a přehodnocením použitých technik a materiálů, například odsávaného svařovacího hořáku. Pokud to nepomůže, je třeba emise v těsné blízkosti zdroje omezit, například pomocí lokálních odsávacích ventilačních systémů. Na adrese https://www.dustfreeworking.tno.nl/ je k dispozici řada kvalitních nástrojů pro odsávání dýmu.
- Ochranné prostředky dýchacích orgánů určené k ochraně uživatele před vdechováním škodlivých prachů, výparů, par nebo plynů by se měly používat pouze v krajním případě.
